13. března 2014 | Ivo Habán

V pátek 7. března 2014 byla v prostorách Isergebirgs-Musea v Kaufbeuren-Neugablonz v Bavorsku otevřena první letošní repríza výstavy Mladí lvi v kleci. Jedná se o volné, redukované a obměněné pokračování výstavního projektu, jež měla česká veřejnost možnost vidět v poslední třetině roku 2013 v Oblastní galerii v Liberci. Výstavu zahájili starosta města Stefan Bosse a  Martin Posselt, společně s ředitelkou Isergebirgs-Musea Evou Haupt, ředitelem Oblastní galerie Liberec Janem Randáčkem a kurátory.

Kurátoři výstavy Anna Habánová (OGL) a Ivo Habán (NPÚ) připravili do prostor Isergebirgs-Musea redukovaný výběr přibližně šesti desítek děl, jejichž kostru tvoří práce ze sbírek Oblastní galerie Liberec, Isergebirgs-Musea v Kaufbeuren a opět významné množství děl ze soukromých sbírek. Koncept je zaměřen podobně jako při velké liberecké premiéře na představení nejvýznamnějších uměleckých seskupení německy hovořících výtvarných umělců a umělkyň z Cech, Moravy a  Slezska v meziválečném Československu. Výběr byl z prostorových důvodů redukován na Metznerbund, pražskou scénu, brněnskou Scholle a  Oktobergruppe. Stejně jako v Liberci je prezentován také formálně vymezený okruh věnovaný tendencím nové věcnosti. Nově bylo s  ohledem na místo konání akcentováno také téma jizerskohorské krajinomalby. Oproti liberecké premiéře nalezneme ve výstavě téměř dvě desítky nově prezentovaných děl, jedná se zejména o práce z obou pořádajících institucí. Za pozornost stojí české veřejnosti zcela neznámá díla ze sbírek Isergebirgs-Musea od Oskara Justa či Edith Plischke-Fleissner.

V neděli 11. května 2014 ve 14.30 h se uskuteční komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy Annou Habánovou. Výstava potrvá do 15. června 2014.

Die Reprise der Ausstellung Junge Löwen im Käfig

13. März 2014 | Anna Habánová

Am 7. 3. wurde in Neugablonz-Kaufbeuren die Reprise der Ausstellung Junge Löwen im Käfig eröffnet. Es nahmen unter anderem der Oberbürgermeister Stefan Bosse und Martin Posselt teil. Die Ausstellung zeigt ca. ¼ der Exponate, die in Liberec/Reichenberg zu sehen waren. Dazu wurden aus dem Depot des Isergebirgs-Museums mehrere neue Bilder geholt, z. B. von Oskar Just (in Reichenberg nicht vertreten) und Edith Fleissner-Plischke. Die Ausstellung bleibt bis zum 15. 6. 2014 geöffnet. Die Öffnungszeiten sind Di-So 14-17 Uhr. Führung mit Dr. Anna Habánová findet am 11. Mai um 14:30 statt.

Na podzim 2013 měli návštěvníci Oblastní galerie v Liberci možnost vidět výstavu Mladí lvi v kleci, která se zaměřila na uměleckou scénu německy hovořících umělců a umělkyň z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. Během přípravy výstavy se otevřela možnost představit volnou reprízu výstavního projektu také v dalších historicky tradičně německy hovořících regionech a vznikla myšlenka realizovat výstavu společně v Galerii výtvarného umění v Chebu a v prostoru Letohrádku v Ostrově nad Ohří. Rozdělení rozsáhlé liberecké výstavy na dvě místa bylo podmíněno prostorovými důvody. Současně se tím otevřela možnost rozšířit původní výběr o další díla z fondů pořádajících institucí. Jedná se tedy o volné reprízy, jež jsou rovněž doplněny o další umělecká „objevená“ v návaznosti na libereckou premiéru.

V Galerii výtvarného umění v Chebu návštěvníci uvidí především pražskou scénu a v návaznosti na ni volnou rekonstrukci výstavy v Norimberku 1931; v Ostrově nad Ohří jsou prezentovány zejména regiony a s nimi spojené umělecké skupiny. Na obou místech je prostor věnován autorům narozeným v devadesátých letech 19. století nebo těsně po roce 1900, tedy těm, kteří se na umělecké scéně Československa začali prosazovat v průběhu dvacátých let a významným způsobem formovali členskou základnu a výtvarný projev sledovaných skupin a spolků v meziválečném období. Ve výběru se prolíná kvalita s kvantitou a snaha obsáhnout pokud možno všechny regiony, i když ani ty nejsou vždy zastoupeny zcela proporčně a objektivně. Nezanedbatelnou roli hrají i vnější okolnosti jako dostupnost materiálů a postup probíhajícího výzkumu.

Výstavu volně doprovází stejnojmenná kniha, jež má ambice stát se učebnicí věnovanou německy hovořícím výtvarným umělcům z Čech, Moravy a Slezska činným v období meziválečného Československa, kteří tvořili nedílnou součást zdejší kulturní scény. Do jejich životů dramatickým způsobem zasáhly události konce třicátých let, druhá světová válka a následné události v Československu. Nepříznivé okolnosti způsobily, že byli násilně vymazáni z obecného podvědomí a upadli do vesměs úplného zapomenutí. Snahou kolektivu autorů spojených s projektem Mladí lvi v kleci je pokus o navrácení jejich identit do kontextu národní paměti a do dějin umění. 

V archivu jsem našel data rozhovoru, který jako osm let starou připomínku tehdejšího uvažování přikládám.

Galerie v Letohrádku Ostrov hostí z hlediska českých dějin umění mimořádnou výstavu: Mladí lvi v kleci / Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. V čem spočívá její přínos?
Výstava mapuje činnost německy hovořící výtvarné scény a je pokusem nabídnout v rámci dostupného materiálu souhrnný pohled na doposud spíše opomíjenou a málo známou kapitolu dějin umění období první republiky. Na základě dlouholetého úsilí se podařilo shromáždit v řadě případů dnes ojediněle dochovaná díla ve své době frekventovaných autorů, kteří tvořili nedílnou součást výstavního provozu 20. a 30. let 20. století. Díky rozsáhlým zápůjčkám ze soukromí tak může být poprvé v poválečné historii prezentován plastický obraz tvorby „českých Němců“.

Jak dlouho jste na přípravě pracovali. Co Vaše bádání obsahovalo? Objevy musely být mimořádné?
Práce na projektu trvaly více než deset let, intenzivně zhruba od roku 2009. Projekt sestává nejen z výstavy, jejíž podoba je limitovaná dostupností děl, ale také z odborné publikace, která svým rozsahem záběr výstavy výrazně přesahuje. Jedná se především o základní výzkum. Zásadní „objevy“ byly učiněny spíše v 90. letech 20. století, přesto i současný hloubkový průzkum přinesl nejedno příjemné překvapení. A to jak v rovině nových informací z archivního materiálu, tak co se týče „nalezení“ děl (Paul Gebauer, Hans Frohne, Ilona Singer a další). Pro zpracování tématu byly klíčové rešerše v německých a rakouských archivech, které spolu se zápůjčkami děl ze soukromí umožnily přesáhnout limitovaný horizont fondů a institucionálních sbírek v České republice.

Výstava měla svou velkou premiéru na podzim roku 2013 v Oblastní galerii v Liberci. Proč jste se rozhodli její reprízu situovat do dvou galerií?
Projekt byl koncipován na míru liberecké galerii, kde bylo možné prezentovat pohromadě 217 děl. Rozdělení výstavy na dvě části pro Cheb a letohrádek v Ostrově nad Ohří nebylo jednoduché a bylo podmíněno prostorovými důvody. V Chebu je k vidění převážně pražská scéna a v Ostrově regiony.

Všichni asi známe díla Václava Špály, Antonína Procházky či Emila Filly z 20. a 30tých let minulého století. Víme, že čeští umělci směřovali za poznáním moderního umění především do Francie a zejména do Paříže.
Jaké vzory vyhledávali jejich tehdejší němečtí a židovští souputníci? Lišila se například jejich výtvarná řeč?
V tvorbě mladé meziválečné generace německy hovořících umělců z Čech, Moravy a Slezska lze vystopovat, řečeno velmi zjednodušeně, dva směry. Tím výraznějším je inspirace německou novou věcností, která tyto umělce od jejich česky hovořících protějšků na první pohled odlišuje. Řada německy hovořících umělců však působila v Paříži a pro jejich tvorbu je charakteristický internacionální post-expresionistický projev, inspirovaný francouzskými vzory nebo dílem Oskara Kokoschky.

Jaká témata patřila k nejvyhledávanějším?
Žádné téma nevyčnívá, volba námětů byla jistě podmíněná také prodejností. Častým námětem je portrét, který patřil mezi frekventované zakázky. Vedle nich se objevují krajiny i zátiší. Důležitou roli mezi krajinami hrají scenérie z přímořských oblastí Jižní Evropy či náměty z orientu, které se objevují až překvapivě často.

Co by si návštěvníci výstavy v Ostrově neměli nechat uniknout?
To je samozřejmě při takto průřezově koncipovaném projektu čítajícím množství jmen hodně subjektivní. Výstava není tvořena pouze špičkovými solitéry, naopak, ukazuje běžný provoz. Její nejsilnější stránku představuje možnost vidět shromážděná díla pohromadě, tak jako tomu bylo na spolkových přehlídkách meziválečného období, nebo např. na mezinárodních výstavách v Karlových Varech 1930 a 1931.

K výstavě byla vydána výpravná publikace pod stejnojmenným názvem. Čím obohacuje a doplňuje výstavu?
Kniha přináší přehled nejdůležitějších uměleckých skupin a spolků, který jde nad rámec možností výstavy. Vedle nich prezentuje také další tematické okruhy, z nichž některé bylo možné ukázat i ve výstavě. Mladí lvi v kleci jsou synkretickou publikací usilující stát se základním přehledem a odrazovým můstkem pro další aplikovaný výzkum. Čtenáři v ní proto naleznou řadu seznamů, v zadní části medailony vybraných 86 autorů (mohlo jich být samozřejmě výrazně více) a v neposlední řadě více než 500 reprodukcí, zachycujících mnohdy dnes zatím nezvěstná díla.

Vaše studium této problematiky nekončí. Na čem pracujete v současné době?
Moje žena připravuje výstavu a monografii libereckého malíře Erwina Müllera, která bude k vidění v Oblastní galerii Liberec od 11. září 2014. Já jsem dělal výstavu Mary Duras, která probíhá tamtéž nyní do konce srpna a v nejbližších dnech k ní vyjde monografie. Téma „českých Němců“ nás nadále zajímá a rádi bychom časem realizovali další, tematicky více profilované projekty. Výstavní tempo posledních dvou let bylo pro nás myslím dost vražedné, takže je čas zase trochu zvolnit a soustředit se na pokračování výzkumu.

Die von deutschsprachigen Künstlern aus Böhmen, Mähren und Schlesien geschaffene Kunst ist trotz zahlreicher Ausnahmen ein räumlich wie zeitlich eng begrenztes Gebiet, das sich unter dem Einfluss der historischen Ereignisse nicht mehr weiterentwickeln konnte und heute als bemerkenswertes, jedoch abgeschlossenes Kapitel erforscht wird, dessen Existenz durch die besondere Situation der 3,5 Millionen Menschen umfassenden deutschen Minderheit in der Tschechoslowakei der Zwischenkriegszeit bedingt war. Während die tschechische Kunstszene der ersten Republik heute allgemein bekannt ist und man beispielsweise die klassische tschechische Moderne als erforscht bezeichnen darf, wird die Kunst der „Deutschböhmen“ im Untersuchungszeitraum immer noch übersehen. Buch und Ausstellung Junge L wen im K fig. Künstlergruppen der deutschsprachigen bildenden Künstler aus Böhmen, Mähren und Schlesien in der Zwischenkriegszeit enthüllen ein weniger bekanntes Antlitz der bildenden Kunst in jener Ära und begleichen damit in gewisser Weise auch die Schuld gegenüber den deutschsprachigen Künstlern. 

Das Projekt bearbeitet die Geschichte der wichtigsten Künstlervereine und basiert auf einer Auswahl jener Werke, die bei den Zwischenkriegsausstellungen der deutschböhmischen bildenden Kunst im In- und Ausland zu sehen waren. Diese Werke konnten gezielt aufgespürt werden, wobei ihre Geschichte detailliert erfasst wurde. Mit Rücksicht auf den Untersuchungszeitraum sind in der Auswahl vorwiegend Künstler der Geburtsjahrgänge 1885–1905 vertreten, die auf bedeutende Weise das Bild der Ausstellungen in der Zwischenkriegszeit formten. Ihr Leben wurde dramatisch durch die Ereignisse der späten 1930er Jahre, den Zweiten Weltkrieg und das Nachkriegsgeschehen in der Tschechoslowakei beeinflusst. Aus diesen Gründen verschwanden sie für eine gewisse Zeit fast vollkommen aus dem historischen und kulturellen Bewusstsein dieses Landes. Die Autoren bemühen sich, die Identit ten dieser Künstler wiederin den Kontext des nationalen Gedächtnisses und der Kunstgeschichte Böhmens, Mährens und Schlesiens einzufügen.

V rámci doprovodného programu k výstavě Mladí lvi v kleci pořádá katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci ve dnech 22. a 23. října 2013 odbornou mezinárodní konferenci na téma hledání místa německy hovořících výtvarných umělců v kontextu dějin umění Čech, Moravy a Slezska, při zohlednění často nemožného důsledného rozdělení podle měřítek národnosti, působiště a s přihlédnutím ke specifikům jejich uměleckého projevu. 

Cílem konference je přinést nové poznatky o německy hovořících výtvarných umělcích, což přispěje k uvědomění si možností a limitů zařazení sledovaného okruhu autorů do širšího středoevropského kontextu. Ten byl do značné míry podmíněn právě paralelním, v čase proměnlivým působením jednotlivých uměleckých center, jejichž vliv spolu s působením pražské akademie determinoval specifický výtvarný projev sledovaného okruhu výtvarných umělců. 

Program obsahuje 20 odborných příspěvků od badatelů z Německa, Rakouska, Polska a České republiky. Je zajištěno simultánní tlumočení. Přednesené texty budou publikovány. 

Pořadatelem konference je katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, na spolupořádání se podílí Oblastní galerie v Liberci, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, Galerie výtvarného umění v Chebu, Festival Mitte Europa a Goethe-Institut. Akce je součástí doprovodného programu výstavy Mladí lvi v kleci a umělecko-historického sympozia Mezery v historii, doposud konaného tradičně pod hlavičkou Festivalu Mitte Europa až doposud v Galerii výtvarného umění v Chebu. 

Kniha je výstupem ze stejnojmenné vědecké konference, která v říjnu 2013 doprovodila projekt Mladí lvi v kleci. Knihu editorsky připravili Anna a Ivo Habánovi, svými texty do ní dále přispěli Pavla Cenková, Jaroslav Čechura, Kurt Ifkovits, Eva Janáčová, Robert Janás, Veronika Kotoučová, Diana Łańcucka-Codogni, Eckhard Leuschner, Agnes Matthias, Cornelia Nowak, Lena Radauer, Bronislava Rokytová, Veronika Schmeer, Zuzana Skořepová, Libor Šturc, Harald Tesan, Jana Velechovská, David Voda a Silvia Wolf-Möhn.

Devatenáct převážně uměnovědných textů v této knize je věnováno hledání místa německy hovořících výtvarných umělců z Čech, Moravy a Slezska ve středoevropském prostoru. Ten se stal v průběhu první poloviny 20. století dynamicky se proměňující oblastí. Tvorba “českých Němců” je na jednu stranu pevně spojena s jejich rodišti, na druhou stranu ji zřetelně formovaly tradičně silné vazby do okolních metropolí. Termín Ztracená generace může znít jako nadsázka, reaguje však na pohnutý osud generace autorů, jejichž studia a kariéry přerušily dvě světové války a jejich účinkování na československé scéně uzavřela emigrace, smrt nebo odsun.

Publikace, jejímž vydavatelem je Technická univerzita v Liberci, odráží aktuální výzkum v širším mezinárodním kontextu, vznikla v souvislosti s výstavou a knihou Mladí lvi v kleci, s nimiž volně koresponduje a tvoří jejich doplněk.

Výstavní projekt Mladí lvi v kleci volně doprovází stejnojmenná publikace v české a německé mutaci. Obsahem jsou odborné statě kolektivu autorů věnované jednotlivým centrům a tematickým okruhům německočeského výtvarného umění v meziválečném Československu. Tyto texty jsou dále doplněny dílčími tematickými exkurzy, medailony 86 vybraných autorů a dalšími přílohami. Obě mutace vyšly v nakladatelství Arbor vitae ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci a Oblastní galerií v Liberci. Knihy editorsky připravila Anna Habánová, texty vedle editorky dále přispěli Zdenka Čepeláková, Ivo Habán, Bohuslava Chleborádová, Gabriela Kašková, Michaela Sidenberg a Pavel Šopák.

Výtvarné umění německy hovořících umělců a umělkyň z Čech, Moravy a Slezska je navzdory četným výběžkům přesahujícím směrem ven teritoriálně i časově uzavřená oblast, která se vlivem historických událostí přestala vyvíjet a je dnes zkoumána jako pozoruhodná, v čase uzavřená kapitola, jejíž fungování bylo podmíněno specifickou situací tři a půl milionové německé menšiny v meziválečném Československu.

Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známá a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno. Přispět ke změně tohoto stavu a ukázat méně známou podobu výtvarného umění meziválečné éry usiluje kniha a výstava Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, které jsou současně svým způsobem splátkou dluhu německy hovořícím autorům.

Projekt zpracovává historii nejdůležitějších uměleckých spolků a je postaven na výběru děl, která byla součástí meziválečných souborných výstav německočeského výtvarného umění doma i v zahraničí. Tato díla se podařilo adresně dohledat a podrobně zmapovat jejich historii. Z důvodů vymezení časového jsou zde zastoupeni umělci narození převážně v rozmezí let 1885–1905, kteří významným způsobem utvářeli obraz výstav meziválečného období. Do jejich životů dramatickým způsobem zasáhly události konce třicátých let, druhá světová válka a poválečné události v Československu, díky nimž na čas téměř zmizeli z historického a kulturního povědomí této země. Snahou kolektivu autorů je pokus o navrácení jejich identit do kontextu národní paměti a do dějin umění Čech, Moravy a Slezska.

Výstava rekonstruuje činnost hlavních uměleckých spolků v rozmezí let 1918 až 1938 a současně ukazuje další charakteristické momenty a témata související s tvorbou sledovaného okruhu autorů.

Díky dlouhodobému výzkumu a zájmu se podařilo shromáždit a prezentovat exkluzivní výběr doposud neznámých děl z veřejných i soukromých sbírek.

Expozice je postavena na výběru děl, která prošla meziválečnými výstavami, tyto informace jsou uvedeny v popiskách. 

Součástí výstavního projektu je stejnojmenná publikace s odbornými texty a seznamy členů spolků, rozšířená o další množství obrazového materiálu a medailony vybraných umělců.

Výstava usiluje o to, nabídnout zatím nejucelenější pohled na dosud opomíjenou tvorbu německy hovořících autorů z Čech, Moravy a Slezska mezi dvěma válkami a představit tak pendant ke klasické české moderně.

Záštitu nad výstavou převzali Ing. arch Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, a pan Karel Schwarzenberg, poslanec Parlamentu České republiky.

Die Ausstellung rekonstruiert die Tätigkeit der wichtigsten Kunstvereine in der Zeit zwischen 1918 und 1938 und verweist zugleich auf weitere charakteristische Motive und Themen, die mit dem Schaffen des untersuchten Künstlerkreises in Zusammenhang stehen.

Dank der langjährigen einschlägigen Forschungen konnte eine exklusive Auswahl bisher unbekannter Werke aus öffentlichen und privaten Kunstsammlungen zusammengetragen und präsentiert werden.

Die Ausstellung basiert auf einer Auswahl von Werken, die bei Präsentationen in der Zwischenkriegszeit zu sehen waren; nähere Informationen finden sich in den einzelnen Werkbeschreibungen.

Anlässlich der Ausstellung erscheint eine gleichnamige Publikation mit wissenschaftlichen Texten und Mitgliederverzeichnissen der einzelnen Vereine, in der noch weiteres Bildmaterial und Biogramme zu ausgewählten Künstlern veröffentlicht werden.

Die Ausstellung ist bemüht, den bisher umfassendsten Einblick in das immer noch übersehene Schaffen der deutschsprachigen Künstler aus Böhmen, Mähren und Schlesien zwischen den beiden Weltkriegen zu liefern und die Öffentlichkeit so mit dem Gegenstück der klassischen tschechischen Moderne vertraut zu machen.

Die Schirmherrschaft über die Ausstellung hat freundlicherweise Frau Ing. arch. Naďa Goryczková, Generaldirektorin des Nationalen Amts für Denkmalpflege, und Herr Karel Schwarzenberg, Abgeordneter des Parlaments der Tschechischen Republik, übernommen.

Doprovodný program

26. 9. v 10 a 17 hodin

Mladí lvi v kleci

Komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy Annou Habánovou.

3. 10. v 17 hodin

Zrození umělkyně z pěny limonády

Historička umění Martina Pachmanová představí svou nejnovější knihu věnovanou otázce genderu v širších souvislostech německočeského výtvarného umění.

10. 10. v 17 hodin

Prager Secession – německý sen v multikulturní Praze. K účasti Oskara Kokoschky, Carla Hofera a dalších osobností evropské scény na výstavách Prager Secession.

Komentovaná prohlídka se spoluautorem projektu Ivo Habánem.

17. 10. v 10 a 17 hodin

V Liberci to umělecky žilo!

S historií progresivní liberecké výtvarné skupiny Oktobergruppe vás seznámí Anna Habánová.

24. 10. v 17 hodin

Německy hovořící umělci v ateliéru Willi Nowaka

Historik umění Petr Spielmann přiblíží osobní zážitky z konce třicátých let a poválečná přátelství s malíři Endre Nemesem, Jakubem Bauernfreundem a Peterem Weissem. Nenechte si ujít poutavé vyprávění a autentické vzpomínky dlouholetého ředitele Musea Bochum, zakladatele nejvýznamnější zahraniční sbírky československého umění na západ od našich hranic.

31. 10. v 17 hodin

Koncert libereckého hudebního tělesa Růže mezi trním. Zpěv Markéta Tallerová.

V programu zazní jazz a swing dvacátých a třicátých let 20. století. 

7. 11. v 17 hodin

Čtení ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci

Mia Münzer: Stále sním o Praze

Seznamte se s dech beroucími osudy pražské malířky z bohaté židovské rodiny.

14. 11. v 10 a 17 hodin

Max Oppenheimer – zápůjčka obrazu ze zahraničí – nenechte si ujít jedinečné dílo!

Komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy Anna Habánovou.

21. 11. v 17 hodin

Mladí lvi v kleci

Komentovaná prohlídka výstavou s historikem umění, profesorem Vojtěchem Lahodou, předním znalcem českého umění první poloviny 20. století.

28. 11. v 17 hodin

Čtení ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci

Endre Nemes: Pod příkrovem času

Vzpomínky světoznámého autora na své umělecké začátky a společenské dění v Československu nejen na výtvarné scéně třicátých let.

Maxim Kopf: Odpusťte, že žiju.

Vzpomínky předního protagonisty uměleckého života německy hovořících umělců meziválečného období na dramatický útěk z Československa, pařížské vězení a dobrodružnou cestu přes Maroko a Martinik do USA.

5. 12. v 17 hodin

Nová věcnost

Specializovaná prohlídka k vybraným dílům nového uměleckého směru dvacátých let 20. století.

15. 12. od 10 do 17 hodin

Dernisáž v Oblastní galerii v Liberci 

Využijte možnosti posledních komentovaných prohlídek výstavy, stálých expozic a budovy galerie. Připravena bude vánoční dětská dílna a další doprovodný program. 

Oblastní galerie v Liberci zavře od 1. 1. 2014 své dosavadní sídlo a čeká ji otevření nově zrekonstruovaných bývalých městských lázní.

Každou první středu v měsíci vstup zdarma.