Výstavu doprovodí stejnojmenná kniha, na jejíž přípravě se podílel tým autorů z šesti institucí. Zahrnuje texty k historii výstavy, architektuře výstaviště, prezentovaným odvětvím, výtvarnému umění a dalším. Na 270 stranách v grafické úpravě Jana Havla je reprodukováno více než 200 dobových fotografií, pohlednic, obrazů, plastik a děl uměleckého řemesla. 

7. února 2016 | Ivo Habán

Když jsme přibližně před rokem touto dobou zvažovali, bude-li ještě reálné zmobilizovat a propojit veškeré síly v regionu a vrhnout se do projektu, který by u příležitosti blížícího se 110. výročí Německočeské výstavy v Liberci 1906 zpracoval komplexně toto výsostně liberecké a doposud nepříliš probádané téma ve velkorysém formátu, příliš jsem tomu už nevěřil. Nicméně entusiasmus, megalomanství a ochota se po nocích zase obětovat, začátkem loňského léta opět převážily. Díky nezdolnému úsilí a ochotě řady jednotlivců nevzdat to a spolupracovat, se podařilo nakonec vydupat ze země projekt výstavy a knihy, který se poté, co dostal první tvar, posunul díky velkorysé podpoře soukromých subjektů i oficiálních institucí na úroveň, která slibuje důstojné vyrovnání s nastávajícím jubileem. V těchto dnech tak pomalu dostává finální tvar kulturně-historická kniha kolektivu autorů ze sedmi paměťových institucí, která v červnu doufejme osloví širší publikum se zájmem nejen o regionální historii.

Výstavní projekt Mladí lvi v kleci volně doprovází stejnojmenná publikace v české a německé mutaci. Obsahem jsou odborné statě kolektivu autorů věnované jednotlivým centrům a tematickým okruhům německočeského výtvarného umění v meziválečném Československu. Tyto texty jsou dále doplněny dílčími tematickými exkurzy, medailony 86 vybraných autorů a dalšími přílohami. Obě mutace vyšly v nakladatelství Arbor vitae ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci a Oblastní galerií v Liberci. Knihy editorsky připravila Anna Habánová, texty vedle editorky dále přispěli Zdenka Čepeláková, Ivo Habán, Bohuslava Chleborádová, Gabriela Kašková, Michaela Sidenberg a Pavel Šopák.

Výtvarné umění německy hovořících umělců a umělkyň z Čech, Moravy a Slezska je navzdory četným výběžkům přesahujícím směrem ven teritoriálně i časově uzavřená oblast, která se vlivem historických událostí přestala vyvíjet a je dnes zkoumána jako pozoruhodná, v čase uzavřená kapitola, jejíž fungování bylo podmíněno specifickou situací tři a půl milionové německé menšiny v meziválečném Československu.

Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známá a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno. Přispět ke změně tohoto stavu a ukázat méně známou podobu výtvarného umění meziválečné éry usiluje kniha a výstava Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, které jsou současně svým způsobem splátkou dluhu německy hovořícím autorům.

Projekt zpracovává historii nejdůležitějších uměleckých spolků a je postaven na výběru děl, která byla součástí meziválečných souborných výstav německočeského výtvarného umění doma i v zahraničí. Tato díla se podařilo adresně dohledat a podrobně zmapovat jejich historii. Z důvodů vymezení časového jsou zde zastoupeni umělci narození převážně v rozmezí let 1885–1905, kteří významným způsobem utvářeli obraz výstav meziválečného období. Do jejich životů dramatickým způsobem zasáhly události konce třicátých let, druhá světová válka a poválečné události v Československu, díky nimž na čas téměř zmizeli z historického a kulturního povědomí této země. Snahou kolektivu autorů je pokus o navrácení jejich identit do kontextu národní paměti a do dějin umění Čech, Moravy a Slezska.

Paul Gebauer je vynikajícím zástupcem malby v duchu Nové věcnosti mezi tzv. českými Němci. Během studií v Drážďanech prošel postimpresionistickým školením v ateliéru Gotthardta Kuehla. Už v této rané tvorbě se zabýval civilními náměty a venkovským životem. Tyto momenty posléze vygradovaly v obraze Má slezská vesnice se zřetelným sociálním podtextem, navazujícím na německé sociálněkritické vzory. Stěžejní Gebauerova díla vznikla na přelomu dvacátých a třicátých let. Z formálního hlediska spadají do okruhu moderně pojímaných realismů, svými náměty a atmosférou korespondují s dobově paralelní tvorbou amerických regionalistů. Kvalitu Gebauerovy tvorby v době mezi válkami dobře rozpoznal historik umění Edmund Wilhelm Braun. Také díky jeho archivu bylo možné rekonstruovat životní příběh a dílo dlouho opomíjeného umělce, jehož pozoruhodně kvalitní práce vznikaly na umělecké periferii někdejšího Československa.

Publikaci lze zakoupit v e-shopu Národního památkového ústavu.

Obsah / Inhalt:

• Ivo Habán: Předmluva / Vorwort
• Branislav Dorko: Paul Gebauer a Sosnová / Paul Gebauer und Zossen
• Anna Habánová: Akademický malíř a sedlák / Akademischer Maler und Bauer
• Lenka Rychtářová: Realizace ve veřejném prostoru / Werke im öffentlichen Raum
• Ivo Habán: Modernista ve víru Heimatkunst / Ein Moderner im Sog der Heimatkunst
• Lenka Rychtářová: Osud děl Paula Gebauera / Das Schicksal von Paul Gebauers Werken
• Autobiografická skica / Autobiografische Skizze
• Životopisný přehled / Biografische Daten
• Katalog díla / Werkkatalog
• Prameny a literatura / Quellen und Literatur
• Srovnávací soupis místních jmen / Ortsnamenkonkordanz
• Jmenný rejstřík / Personenregister
• Summary